Vliv teploty a vlhkosti na uchovávání doutníků

Posted by Jakub Rolčík | Posted in Doutníky, Příslušenství k doutníkům, Rady a tipy | Posted on 22-07-2014

Vliv teploty a vlhkosti na uchovávání doutníků

Základní postuláty

-          Doutník se kouří nejlépe, když obsahuje cca 12 – 13 váhového procenta vody

-          Když se chladný doutník zahřeje, urychluje se odpařování vody z tabáku

-          Čím je chladnější prostředí, tím méně vody se váže

-          Pokud klesá teplota v humidoru, relativní vlhkost stoupá

-          Pokud teplota v humidoru stoupá, stoupá také relativní vlhkost v humidoru, ač se to z fyzikálního hlediska zdá nemožné

Pro test bylo použito šest humidorů se zvlhčovacími a odvlhčovacími systémy pro skladování doutníků s různými stupni teplot a vlhkostí.

Smyslem celého testu bylo zjistit, jak se dlouhodobě skladované doutníky chovaji za různých okolních teplot v závislosti na relativní vlkosti v humidoru.

Je-li humidor umístěn ve sklepě, vinotéce nebo v chatě, jsou tato místa často podstatně chladnější než 18 až 22 °C. Na druhou stranu, v létě, může teplota převýšit 30 °C a v noci klesne na 22 – 23 °C. Lze toto vše ignorovat, pokud nám záleží na kvalitě doutníků?

 

Doutníky použité pro test

Na porovnání byly použity doutní původem z Kuby: jemné (Fonseca No. 1), středně silné (Ramón Allones Specially Selected) a silné doutníky (Montecristo No. 2). Pět doutníků od každé ze tří značek a jedné šarže bylo skladováno při teplotě 9 – 10 °C po 14 měsíců a při třech různých úrovních vlhkosti (test 1). Druhá serie vzorků byla skladována při 23 – 30 °C po tu samou dobu, přičemž byla místnost zahřívána pět hodin denně na téměř 30 °C a poté zvolna ochlazena na 23 °C (test 2). V obou místnostech byly tři elektronicky monitorované humidory, které vytvořily téměř konstantní relativní vlhkost
60 %, 70 % a 80 %. Po přibližně 14 měsících byly doutníky testovány – to znamená jedna a ta samá značka byla kouřena průběžně ze šesti humidorů.

Vizuální posouzení: doutníky skladované na chladném místě měly shodně krásný povrchový lesk, doutníky z teplejšího místa měly více matný vzhled. Proč? Teplotní výkyvy (a s tím spojené stálé vstřebávání a uvolňování vlhkosti) způsobily přenesení minerálních solí na povrch krycího listu, na kterém se vlhkost vypařovala, a minerály zůstaly na povrchu listu.

Praskavý zvuk: při lehkém stisknutí konce doutníku bylo vždy slyšet zvuk (je to jen mýtus, že pouze správně skladované doutníky nevydávají praskavý zvuk). Kolísavý stupeň hygroskopity samotných tabáků (vázací kapacita vlhkosti) může vést k tomu, že doutník, který obsahuje 10 % váhového množství vody, praskavý zvuk nevydává, zatímco na druhou stranu jiný s 15 % zvuk vydává. Pouze srovnáváme-li doutníky ze stejné šarže (což je tento případ), je možné spolehlivé vyhodnocení tohoto efektu.

Vlastní hoření: během porovnání po zapálení měly všechny doutníky srovnatelný tah: prvních 20 milimetrů při potahování jednou za minutu, poté jednou za minutu a půl a konečně v dvouminutových intervalech. Je-li obsah vlhkosti doutníků příliš vysoký, těžko dokouříte posledních 20 mm, aniž by vám doutník přestal hořet. Mimo to, vlhký doutník je příliš měkký.

Chuť: chuť je samozřejmě subjektivní. V našem testu jsme hodnotili různě skladované doutníky stejného formátu. Zvláštní pozornost jsme věnovali charakteristikám jako svěžest na patře (zbytkový cukr v tabáku), trochu škrábavý dojem (obvykle je-li obsah vlhkosti příliš nízký), kořenitost, aroma tabáku a kondenzátům (pokud byl obsah vlhkosti příliš vysoký).

Výsledky: jak vzrůstala teplota uskladnění, tak se také zvyšuje schopnost doutníků vázat vlhkost. Při nižší teplotě než je 12 °C je prakticky nemožné dosáhnout požadovaných 13 % váhové vlhkosti u doutníku, a to i v tom případě, že relativní vlhkost je výrazně zvýšena. Větším problémem však je, že chladný doutník se většinou nekouří při nízké teplotě, ale při teplotě pokojové, a tudíž se zapálený doutník během kouření více zahřívá. Stane se toto: tabák se zahřeje a vázací energie vody v substanci a vlhkost mizí rychleji. Pro doutníky to znamená následující: má-li doutník při skladování menší obsah vody (60 % a méně relativní vlhklosti v humidoru), je poměrně nepoddajný a suchý. Je-li přenesen do pokojové teploty, nižší obsah hladiny vody se odpaří z doutníku relativně rychle a stane se řezavě ostrým. Je-li množství vázané vody v doutníku dostatečné a doutník se zahřeje, odpaří se více vody než ze suchého doutníku. Ačkoli je možné kouřit ho déle a s lepším celkovým vjemem než verzi sušší, hořící tabák produkuje větší množství vodní páry a doutník měkne. Hrozba prasknutí krycího listu je velmi značná. Dotník není pružný, což komplikuje jeho ořez.

Doutníky skladované delší dobu při vyšších teplotách (nad 25 °C) potřebují snížit relativní vlhkost o několik procentních bodů, vzhledem k vyšší vlhkosti v humidoru. U teplot okolo 24 – 25 °C je ideální váhové procento vody 12,5 – 13 při okolní vlhkosti cca 70 %. Pokud teplota roste, v tabáku se váže více vody a doutník z hlediska chuťového vjemu není harmonický a jetak měkký, že se někdy poničí struktura a při kouření se doutník roztřepí.

Doporučení pro praxi:

Studené skladování: ujistěte se, že je zvýšena relativní vlhkost v humidoru (okolo 75 %) a před kouřením aklimatizujte doutníky v pokojové teplotě a vlhkosti 70 % po dobu dvou až tří týdnů.

Teplé skladování je méně kritické. Čím vyšší je teplota, tím je menší pravděpodobnost tvorby plísně při vyšší vlhkosti. Avšak doutníky skladované v teplejších podmínkách jsou více náchylné k „vykvetení“. Jsou-li doutníky skladovány nejprve při vyšších teplotách a poté převedeny do chladnějších podmínek, nižší teplota a minerály na krycím listu vytvoří lepší podmínky pro vznik plísní.

Pokud skladovací teplota neklesne 20-23 °C, měla by být relativní vlhkost snížena (při stálé teplotě nad 25 °C je třeba relativní vlhkost snížit na 60 – 65 %).

VÝSLEDKY U CHLADNÉHO SKLADOVÁNÍ

Vizuální vzhled

Humidor 60%: krásný lesk, dokonalý krycí list, doutník naprosto pevný, objevuje se žilkování.

Humidor 70%: krásný lesk, dokonalý krycí list, doutník je na omak normální.

Humidor 80%: krásný lesk. Vznikající plíseň se stále musela odstraňovat z krycího listu.

Praskavý zvuk/obsah vody

Humidor 60%: zvláštní, ale pravdivé – navzdory nižšímu obsahu vlhkosti, při zmáčknutí konce doutníku se neozve žádný praskavý zvuk, ovšem pouze pokud je doutník chladný.

Humidor 70%: všechny doutníky jsou při tlakovém testu elastické; praskání nerozeznatelné. Obsah vody je kolem 8 %, avšak příliš nízký k očekávanému příjemnému kuřáckému zážitku.

Humidor 80%: všechny doutníky zcela měkké. Ramón Allones se rozšířil cca o 1 mm; prstýnek na Montecristu je také velmi těsný. Obsah vody cca 10 % (zajímavé je, že doutníky s vyšší vlhkostí a nižší teplotou „nabobtnají“.

Hoření

Humidor 60%: jakmile se vezme doutník do pokojové teploty, je obtížné odstřihnout patku, aniž by doutník praskl. Hoření je rychlé a horké; doutník ztvrdne; počáteční slabý odpor při potáhnutí zesiluje.

Humidor 70%: krycí list není ideálně elastický, ale jemné prohnětení zajistí, aby se doutník aklimatizovaný v pokojové teplotě mohl čistě odstřihnout. Doutník se obtížněji kouří.

Humidor 80%: všechny doutníky se ořezávají bez jakýchkoli problémů. Z patnácti doutníků osm prasklo během kouření nebo se krycí list oddělil od doutníku.

Chuť

Humidor 60%: dost tenký Fonseca rozvinul netypickou sílu, Montecristo je mimořádně silný; jemnější aroma pouze okrajově.

Humidor 70%: Fonseca je jemnější; Montecristo také. Ramón Allones zanechal poněkud plošší dojem; chyběla známá hutnost kouře.

Humidor 80%: zpočátku měly všechny doutníky hustý hutný kouř, poté byly nadměrně horké a měkké. Chuť je dosti typická pro jednotlivé doutníky. Avšak u hlavy se hromadí se černý kondenzát. Pokud dojde ke kontaku kondenzátu s ústní dutinou nebo jazykem, končí veškerý požitek z kouření.

VÝSLEDKY U TEPLÉHO SKLADOVÁN Í

Vizuální vzhled

Humidor 60 %: krycí list matný, doutníky poněkud tužší, ale elastické.

Humidor 70 %: krycí list matný, průměr lehce zvětšený.

Humidor 80 %: krycí list velmi těsný, vydutý, narušené prstýnky.

Praskavý zvuk/obsah vody

Humidor 60 %: sotva praskají, elastické, normální vzhled.

Humidor 70 %: příliš měkké, vůbec žádné praskání. Obsah vody 15 – 16 %.

Humidor 80 %: příliš mnoho vlhkosti; částečně významě rozkvetlé. Často popraskaný krycí list a konec doutníku je roztřepený.

Hoření

Humidor 60 %: perfektní hoření.

Humidor 70 %: bezproblémové zapálení, doutník rychle měkne a zahřívá se. Už v polovině se u hlavy hromadí černý kondenzát.

Humidor 80 %: špatně se zapaluje; doutníky rychle měknou a často zhasínají. Téměř u všech se rychle projevuje kondenzát.

Chuť

Humidor 60 %: zcela typická. Všechny očekávané chutě jsou přítomné bez jakýchkoli změn.

Humidor 70 %: zvýšený obsah vodní páry vede k silnějšímu dojmu obsahu kouře; kouř je však méně aromatický než z humidoru 60 %.

Humidor 80 %: každé potáhnutí je rozdílné; klasické rozvíjení chuti doutníku je nerozpoznatelné.

 

Jakub Rolčík a Pavel Voženílek

 

 

 

 

 

 

 

 

Doutníková pestrost krycích listů

Posted by cigarmagcz | Posted in Doutníky | Posted on 24-07-2013

doutnikova-pestrost-krycich-listu-1Doutníkový svět je úžasným světem plným dobrodružství, barev a chutí. Abychom se my, Evropani vyznali v kultuře doutníků, je třeba nejen správně nasát místní uvolněnou atmosféru Latinské Ameriky, ale i mít dostatek informací pro svou vlastní orientaci.
U doutníků to funguje velmi podobně jako u vína, každá země má svá určitá specifika a samozřejmě propaguje své vlastní výrobky a svůj vlastní tabák. Doutníky jsou často součástí místní kultury a je to místní tmavě hnědý poklad, ze kterého žijí místní farmáři a také celé generace neřkuli celé společenství. Doutníky jsou tedy velmi ceněným zbožím, na které jsou místní lidé náležitě pyšní. Každá země má svoje druhy tabáků, i když mnoho výrobců také podléhá tlaku doutníkového trhu. Tlak trhu je velmi dobře vidět na situaci kubánských doutníků v Evropě a v Americe. Zatímco Evropa je zahlcena co do chuti silnějšími kubánskými doutníky, Amerika prahne po pravých kubánských doutnících plné chuti. Proto ostatní výrobci z jiných zemí vyrábí například pro Evropu jemnější doutníky a pro Ameriku zase plnější a silnější doutníky, to se týká především Dominikánské republiky.
Podívejme se ale podrobněji na jednotlivé barvy doutníků. Barva doutníku je barva krycího listu, který výrazně ovlivňuje chuť doutníku. Odborníci se shodují, že až z 25%. Proto je krycí list nejdůležitější částí doutníku. Jednak je to první informace o doutníku, která ke kuřákovi doutníku podprahově přijde jako první, ale také často vypovídá o kondici samotného doutníku.
Krycí list musí být dokonalý, protože jinak doutník nikdo nekoupí. Také krycímu listu je věnována absolutní péče. Krycí list má také jiné zpracování, než tabákové listy, které se používají v náplni a jako vázací list.
Většinou se krycí listy suší ve stínu, kdy na polích se suší pomocí řízeného stínu po dobu 50 dní. Odborně se mluví o „shade grown „ listech. Tedy listech pěstovaných ve stínu. Poté listy putují na fermentaci. Ve speciálních manufakturách producentů tabáku listy zrají na kupách podle druhu po dobu 30 dní, různě se přesouvají, vlhčí a třídí. Většinou v těchto manufakturách pracují ženy, které listy třídí, odřapíkovávají a dále přeskládávají. V každé kupce tabákových listů se měří teplota uvnitř hromady a listy se podle toho různě posouvají. Tady se škrob v listech se mění na cukr a listy získávají svou medově hnědou barvu. Po selekci a zrání se listy zabalí do takzvaných tercinos a jsou uskladněny na minimálně půl roku. Teprve poté jsou připraveny na samotnou výrobu.
Každý druh tabákového listu má svá specifika a svou určitou barvu, která se může tónově lišit. Přesto však existuje sedm základních barevných odstínů.
Claro Claro. Tento krycí list se někdy také nazývá Double Claro. U tohoto krycího listu převažuje zelená barva, která je dána fi­xovaným chlorofylem. Dává jemnou sladší chuť. Dříve byl velmi populární v USA. Proto jsou krabice někdy označeny zkratkou AMS (American Market Selection).
Claro je jemná žlutohnědá barva, která se nejvíce používá u jemnějších a lehčích doutníků. Nejlepším reprezentantem této barvy je krycí list typu Connecticut. Krycí list této barvy je sušen ve stínu speciálních stanů a je velmi ceněn pro svou neutrální a kvalitní chuť. Existují však rozdíly, kde se Connecticut pěstuje. Zda se pěstuje v USA nebo v Ekvádoru a odkud pochází semena tabákové rostliny. To vše může mít dopad na výslednou chuť tabáku.
Colorado Claro je přírodní středně hnědá barva, někdy zvaná „natural“. Jeden z nejpoužívaněj­ších listů. Je dosti často sušen na slunci.
Colorado je červeně hnědá barva krycího listu. Listy mají bohaté aroma. Obvykle je sušen ve stínu. Krabice někdy bývají označeny písmeny EMS (English Market Selection).

doutnikova-pestrost-krycich-listu-2
Colorado Maduro jsou tmavě hnědé listy dávají velmi aromatickou chuť. Výraznou chuť dodávají hlavně honduraským doutníkům.
Maduro patří mezi kávově hnědou barvu, která dává krycímu listu výraznou a bohatou chuť, především honduraským nebo mexickým doutníkům. Doutníky typu Maduro prošly při výrobě delší dobou zrání. Čím déle tabák zraje, tím je co do chuti jemnější. Tyto doutníky jsou pak také ve vyšší cenové hladině. Je to podobné jako u archivního vína. Krabice bývají označeny Maduro či SMS (Spanish Market Selection).
Oscuro je velmi tmavý až černě hnědý tabákový krycí list, který má jemnou a plnou chuť. Někdy se nazývá také negro. Protože zraje nejdéle, má velmi výraznou chuť a je to určitá specialita. Většinou se doutníky barvy oscuro prodávají pod názvem maduro.
Krycí list udává barvu doutníku a celého druhu. Také u dobré značky doutníků jsou krycí listy stejného tónu a nemělo by se stát, že některý z listů vypadá jinak.
Samozřejmě různé tabákové rostliny různých druhů mají ještě podrobnější specifika, ale na to zde není prostor. Také tabákové listy z různých částí té samé rostliny mají různou sílu a barvu a to dále ovlivňuje chuť nejen doutníku, ale i obsahu nikotinu v doutníku.
Zkrátka svět doutníku je stejně pestrý jako svět kávy či karibských rumů.

Text: Michaela Koláčková
Foto: Rostislav Čuřík

Vhodný drink k doutníkům

Posted by cigarmagcz | Posted in Doutníky | Posted on 06-06-2013

Vhodný drink k doutníkům

Vhodný drink k doutníkům

Alkoholový doplněk k doutníku

Řada milovníků doutníků si klade velmi často otázku, který drink je ten nejvhodnější s konkrétním doutníkem. V zahraničí se touto příjemnou problematikou zabývá celý tým odborníků jak ze strany výrobců destilátů, tak i ze strany doutníkových firem. Existují nápoje, které přímo podtrhují jemné nuance konkrétního doutníku.
Jednou ze základních pravidel, které je dobré dodržovat, je si doutník vychutnat po vydatném jídle. Ideálně v podvečer, kdy máme na doutník dostatek času.
Výběr vhodného alkoholového nápoje a dobrého doutníku je vždy individuální záležitostí, ale vyzkoušená a doporučená kombinace může rozšířit vaše obzory.
Portské
K ručně dělaným vlhkým doutníkům z Dominikánské republiky doutníkoví experti doporučují ideálně suché portské. Portské totiž umocní chuť doutníku. Vhodný je doutník jemně kořeněné chuti jako je například Stanislaw Vintage Red nebo Don Diego Aniversario. Někteří kuřáci mají rádi i namáčení konce doutníku do alkoholu. Můžete si vyzkoušet, zda takto macerovaný tabák je pro vás v ústech příjemný či nikoli. Je třeba počítat s tím, že tabáková chuť doutníku se změní na mírně sladkou chuť v případě portského. Doutník pak nemá typicky tabákovou chuť, ale i příchuť třešní. Je to podobné jako u dýmkového tabáku, který je ochucen višněmi.

Koňak
Koňak je snad nejpopulárnějším doplňkem kvalitního doutníku. Koňak se stejně jako doutník vychutnává na patře. Doutník a koňak jsou natolik tradiční kombinací, že roku 1993 měl Dunhill na toto téma vytvořenou celou kampaň. Koňak je destilovaná a zrající brandy, ale neměl by být nazýván koňakem, pokud není vyroben ve specifické jihozápadní oblasti Francie. U koňaků, stejně jako u doutníků je důležitá doba zrání. Francouzský koňak chutná po vanilce a má sladší chuť, která je odvozená od doby zrání v dubových sudech. Výborně se proto doplňuje s doutníky s plnou chutí. Kdo dává přednost výraznější chuti, může sáhnout po kubánské výrobě, například doutníky Cohiba Robusto  či Monte Christo No.4 budou mít dohromady s koňakem výbornou sladší chuť. Pokud ke koňaku a doutníku přidáte ještě kávu, dostanete kombinaci, které Francouzi říkají „tři C“ (Cofee, Cognac, Cigar), tedy káva, koňak a doutník. Existuje i metoda someliérského zapalování doutníku, kdy se doutník zapaluje o zapálenou sklenku koňaku. Je to nádherná podívaná a show například v luxusní restauraci, ale na chuť samotného doutníku to má velmi malý vliv. Možná ale z toho budete mít báječný pocit.
Whisky
Dostáváme se k těžším nápojům. Mnoho kuřáků má v oblibě single malt whisky. Jsou klasickým příkladem, jak různá půda a klimatické podmínky může výrazně ovlivnit chuť, stejně jako u tabáků, ze kterých se doutníky vyrábějí. Single malt whisky jsou vyráběny vlastními individuálními destilérkami a každá z nich prohlašuje, že právě ta jejich whisky je ta nejlepší. Existuje více než sto druhů těchto whisek. Někdo dává přednost Laphroaig, která snese společnost jemně kořeněného doutníku typu Arturo Fuente či Capadoro, jiný dá přednost plnější desetileté Glenmorangie ze skotské oblasti Highland v kombinaci s doutníkem Stanislaw Vintage Blue Line. Další otázkou, kterou si každý milovník těchto lahodných moků musí zodpovědět, je Skotsko či Irsko.
Skotská whisky, která je vyráběna z dvakrát destilovaného a kouřem sušeného ječmene, má konečnou kouřově bohatou chuť velmi podobnou chuti doutníku. Ke skotské whisky je vhodnější volit doutníky silnější a intenzivnější chuti, především kubánské provenience, například Romeo y Julieta No.2, Montechristo No.3, Cohiba Siglo VI a mnohé další. Irská whisky je na rozdíl od skotské jemnější, nemá takové kouřové aroma. Říká se, že irská whisky voní po rozkvetlé louce, proto bychom měli sáhnout po jemnějším, mírně kořeněném doutníku, který má ovšem plnou chuť. Právě takovým doutníkem je premium doutník Peterson vyráběný v Dominikánské republice nebo doutník Peterson Gran Reserva.
Bourbony
Nejznámější doutníkový časopis, americký Cigar Aficionado si nechal testovat v restauraci Louisville Seelbach Hilton bourbony a doutníky. Poměřovalo se celé spektrum doutníků od lehkých až po plné chutě bourbonů a jejich podobnost s chutí doutníků. Z testů vyplynulo, že například Four Roses s jemnou chutí medu, anýzu, vlašských ořechů a karamelovým nádechem byl umocněn chutí doutníku Montechristo No.2, který k celkové chuti přidal ještě bylinný nádech. Doutníky, které byly jemnější, byly převálcovány chutí bourbonu, například u bourbonu Jack Daniels Single Barell. Proto je s bourbony vhodnější sáhnout po silnějším a plnějším doutníku jako je například Peterson Robusto či Hoyo de Monterrey, Stanislaw Black Line. Obecně je dobré si zapálit doutník kubánské, honduraské nebo i nikaragujské výroby nebo dvakrát fermentované doutníky barvy maduro.
Rum
Oblíbeným nápojem hlavně v karibské oblasti je rum, vyrobený z cukrové třtiny, který jde v ruku v ruce s doutníkem. Stejná oblast si žádá stejný tabák, tedy zde je dobré volit kubánský rum s kubánským doutníkem nebo dominikánský rum s dominikánským doutníkem. Mluvíme především o zrajícím hnědém rumu, ideálně 12 let a více starý. Takto vyzrálý rum má úplně jiné vlastnosti než rum bílý. Právě zralý rum se harmonicky doplňuje s doutníkem. Je třeba podotknout, že zralý rum a zralý doutník je součástí místní kultury jak na Kubě, tak i v Dominikánské republice a tato kombinace rozhodně stojí za vyzkoušení. Opravdu se vyplatí investovat do kvalitního rumu a kvalitního doutníku. Kuřácký požitek se v tomto případě umocní .
Tequilla
Kdo holduje Mexiku a tequille, ten by měl zkusit štěstí s mexickým doutníkem jakým je například A. Turrent. Tato značka doutníků je zárukou kvality, přestože mexické doutníky patří mezi zemitější, co do chuti.
Víno
Milovníci vína mne doufám neutlučou prázdnými lahvemi, ale vychutnávat si doutník spolu s vínem není moc vhodné, protože tabáková chuť na jazyku přebije jemné chutě vína. Proto je vhodné nejprve degustovat víno a teprve na závěr si dopřát doutník. Ideálně s těžšími a výraznějšími víny například z Itálie nebo Španělska. Také vyšší cukernatost vína je v kombinaci s doutníkem vhodnější.
Pokud si po vykouření doutníku potřebujete rychle vyčistit chuťové buňky na jazyku, odborníci doporučují vypít šálek zeleného čaje, ideálně typu Sencha, který má výrazné čistící a detoxikační účinky.
Při koupi nového doutníku na večer si můžete popřemýšlet, který drink si k němu zvolíte. Rozhodujte se pro kvalitu jak doutníku, tak i drinku a budete vždy jen příjemně překvapeni.

Text: Michaela Koláčková
Foto: Rostislav Čuřík

Copy Protected by Chetans WP-Copyprotect.