Doutníkové ořezávací systémy

Posted by cigarmagcz | Posted in Příslušenství k doutníkům | Posted on 28-06-2012

Doutníkové ořezávačeDoba doutníková značně pokročila a celá řada kuřáků doutníků již někdy ve svém životě zápasila s ořezávačem na doutník. Také v našich končinách existuje velké množství ořezávačů různé kvality, proto je vždy třeba opatrně vybírat tak, aby vám ořezávač dobře sloužil.
U doutníkového „náčiníčka“ také je potřeba vědět, jaký typ řezu doutníku je vám bližší a s čímže se vám doutník ořezává nejlépe.
Každý kuřák doutníku má svůj zavedený rituál, jak správně odstranit tu část doutníku, která se vkládá do úst. Je to rituál natolik osobní, že se jen těžko určují ty správné a špatné metody. Spíše mějme na paměti zásadu, že doutník se snažíme ořezat tak, aby se nepoškodil a aby maximálně vynikla jeho chuť.
V zásadě rozlišujeme tři hlavní způsoby ořezávání. Nejběžnějším způsobem je oříznutí doutníku ořezávačem. Ořezávače mají většinou tvar ruční gilotinky a to buď jednobřité nebo dvoubřité. Ideální je používat dvoubřité gilotinky, protože těmi se doutník lépe ořízne. Při použití dvoubřitého ořezávače je tlak na doutník rovnoměrně rozložen. U jednobřitých gilotinek se může doutník vzepřít a při ořezu jej můžete poškodit. Gilotinky lze s úspěchem používat na všechny klasické velikosti doutníků, ovšem rozevření nože je limitované. Začínající nebo příležitostní kuřáci doutníků si mohou natrénovat ořezávání na například poškozených doutnících nebo cenově zvýhodněných doutnících. Je potřeba dostat do ruky jistotu a při řezu se nebát, že doutník poškodím. Samozřejmě i zde platí úsloví: těžko na cvičišti a lehko na bojišti.  Univerzálnějším typem ořezávače jsou bezpochyby nůžky různých velikostí. Ty mají větší rozpětí a mohou oříznou doutníky větších velikostí a to i takový doutník, jakým je například Stanislaw Jumbo. Nůžky můžeme lépe udržovat, není u nich tak krkolomné čištění jako u gilotinek. Doutníkové nůžky nebo kvalitní ořezávač s doutníkovým popelníkem by měl být samozřejmostí například v luxusních hotelech, kde mají zařízen kuřácký salónek.

Ořezávače na doutníky

Gilotinkami či nůžkami ořízneme doutník asi dva milimetry od konce. Jestliže je doutník zakulacen, ořízneme jej v místě, kde končí ohyb doutník a plošinka špičky. V případě, že doutník ořežeme více, budou nám částečky vnitřních listů vbíhat do úst. Ideální je oříznout doutník tak, aby nám část krycího listu držela doutník pohromadě. Někdo před oříznutím konec doutníku lehce zvlhčí ústy a teprve potom jej ořízne. Řez je pak čistý a bez popraskaného krycího listu. Pokud se nám řez nezdařil a je silně roztřepen krycí list, můžeme doutník znovu oříznout. Je třeba však potahovat pomalu, jakoby s doutníkem dýchat.
Další způsob ořezání doutníku je tzv. klínovým řezem. V hlavičce doutníku se vyřízne klín ve tvaru „V“. Tento způsob doutníku odkryje část povrchu a to ulehčí tah doutníku. Při nesprávném kouření může být kouř takto ořezaného doutníku v některých případech horký a bude produkovat více popela. Doutník totiž bude rychle prohořívat středem. Tento řez však není vhodný pro ty kuřáky, kteří mají tendenci žvýkat konec doutníku v ústech. Pokud je konec doutníku silně rozžvýkán, doutník se hodně otevře a nepříjemný kondenzát z tabáku může vniknout do úst nebo zcela zablokuje tah doutníku.

Doutníkové ořezávače Xikar

Třetím způsobem je oříznutí vrchu doutníku kruhovým nožem, někdy se mu říká i „vyštipovač“, kdy vznikne řez zvaný „býčí oko“ nebo úzký váleček.  Ořezávač typu „býčí oko“ je vybaven břitvou, která je zakončena dutým kruhovým ostřím. Ta se zařezává do hlavy doutníku otáčivým pohybem. Při ořezávání doutníku vyštipovačem  musí mít kuřák na paměti, že pokud bude veden řez doutníku příliš do hloubky, doutník bude rychle prohořívat středem. Díky úzkému otvoru v doutníku si kuřák nemůže vychutnat celou kompozici doutníku a kondenzát může úzký otvor pro tah zcela ucpat. Většina těchto ořezávačů ve tvaru různých nábojnic a válečků má velmi efektní tvar, nicméně začátečníci by se jich měli spíše vyvarovat. Pro začínající kuřáky doporučuji například ořezávač od americké firmy Xikar. Xikar nabízí celou řadu velmi kvalitních ořezávačů. Základní tvar Xi je v současnosti nejrozšířenějším a nejoblíbenějším ořezávačem v doutníkovém světě. Tato firma totiž povznesla obyčejný ořezávač na designovou hračku při absolutní kvalitě ořezu bez námahy. Ptáte se, jak je to možné. Jedná se totiž o systém dvou gilotinek, které se otevírají malým posuvným výstupkem. Japonské nože se o sebe navzájem ostří v případě, že ořezávač Xi otvíráte a zavíráte dlaní. Způsob ořezu je velmi jednoduchý, neboť k tomu využíváte tlak celé dlaně. Pouze vložíte doutník do otvoru a tlakem v dlani doutník oříznete.  A navíc v případě, že nemáte po ruce doutníkový popelník, může otevřený ořezávač sloužit na odložení doutníku. Firma Xikar dává na své výrobky 20 let záruku. V nabídce najdete velké množství různých designových typů, ale princip ořezu zůstává stejný. V tomto případě doporučuji zůstat u kvality neboť na trhu existují různé náhražky i tohoto systému.

Ořezávače doutníků

Pro vášnivé kuřáky doutníku jsou velmi praktické i stolní gilotiny, které jsou však nesrovnatelně dražší než gilotinky kapesní. Jsou však atraktivní ozdobou každého pánského kuřáckého koutku či stolu. Při výběru stolní gilotiny je dobré vybrat takovou, která je vybavena značkovým a hlavně kvalitním ořezávacím nožem, například od firmy Solingen.
Zkušený kuřák doutníku dělá řez sebejistě a rychle jako chirurg. Řez musí být hladký.
Někdy se může stát, že doutník, který bude správně oříznutý, bude mít špatný tah. Takový doutník byl pravděpodobně příliš utažen v továrně. Většina doutníkových manufaktur má speciální přístroje na zkoušku tahu, ale každý doutník je ručně vyrobená věc a nemusí být vždy stoprocentní. Bohužel se s takovým doutníkem nedá nic dělat, raději jej odložte, než se zbytečně trápit. Doporučuji  se spolehnout na dobré a zavedené značky, kde jsou tyto případy spíše ojedinělé. Zcela opačným jevem může být doutník, který hodně rychle prohořívá. To nám signalizuje, že tabákové listy nebyly řádně stlačeny, a proto má doutník nadměrný tah.
Nebojte se vyzkoušet si různé typy oříznutí doutníku. Jen tak si můžeme vybrat to nejpohodlnější oříznutí. V případě že se hodláte doutníkům věnovat více, bude pořízení dobrého ořezávače nezbytností. Je dobré investovat do kvality se zárukou.  Pokud si nejste příliš jisti vlastním výběrem, je u nás řada specializovaných prodejen, kde vám zaručeně poradí.

Text: Michaela Koláčková
Foto: Rostislav Čuřík

Doutníky ovlivněné Mayskou civilizací

Posted by cigarmagcz | Posted in Výrobci a značky | Posted on 27-06-2012

Honduras patří mezi země,kde se v poslední době daří doutníkovému průmyslu. Skvělá úrodná půda, dobré klimatické podmínky, kladný vztah společnosti k tabáku a k doutníkům především, dělá z Hodurasu další oblíbenou doutníkovou destinaci, která určitě stojí za návštěvu. Honduras patří mezi druhé největší výrobce premium neboli ručně dělaných doutníků hned za Dominikánskou republikou. Řada dnes úspěšných doutníkových značek má své kořeny také v kubánské tradiční výrobě,neboť řada kubánských doutníkářů, kteří odešli z Kuby, se usídlili právě v Hondurasu. Sebou si přinesli nejen znalosti o výrobě tabáku, ale především semena, která se stala základem kvalitního a silného tabáku, který směle konkuruje tomu kubánskému. To je i případ doutníkové továrny Flor de Copán, která v současnosti patří do nadnárodního monopolu Imperial Tobacco, dříve patřící jinému monopolu – Altadis U.S.A. Všechno plyne a různě se vyvíjí a je zajímavé sledovat samotnou historii doutníkového průmyslu v Hondurasu. A my se můžeme podívat podrobněji na historii dnešních věhlasných doutníků Flor de Copán.
Santa Rosa de Copan je městečko vystavěné v koloniálním stylu, kde najdeme i nejstarší doutníkovou manufakturu v Americe. Město je plné zkušených baličů doutníků, kteří se tabákovému řemeslu naučili od svých předků. Již roku 1765 zde španělská královská rodina vlastnila tabákovou manufakturu. Oblast Copán je také známá Mayskými pyramidami, které se nachází v centru Apocolypto. Kdysi odtud Mayové ovládali téměř celou střední Ameriku. A právě vyobrazení tabákových smotků na reliéfních ornamentech Mayů jsou jasným důkazem, že kouření tabákových doutníků bylo součástí místní kultury stará celá staletí před příchodem Kolumba a dalších objevitelů a dobrodruhů.  Tabák i celá tabáková rostlina byla posvátná a kouření bylo nejprve dovoleno kněžím a šamanům a teprve později se rozšířilo mezi ostatní obyvatelstvo. Mayové, stejně jako mnoho jiných původních obyvatel Ameriky věřili v očistné, léčivé a duchovní účinky tabákového kouře.
Ale vraťme se zpět do továrny v Santa Rose, která nese název Fabrica de Tabacos La Flor de Copán. Zde se v současnosti vyrábí například doutníky Romeo y Julieta, TTT Trinidad, H.Upman, ale především i dlouholetá vlastní značka Flor de Copan. V celém komplexu továrny vyrobí na 50 tisíc doutníků denně,na jejichž výrobě se podílí na 900 lidí.  Továrnu vede Juan Manuel Bueso, který má na starosti nejen samotnou výrobu, ale i tabákové plantáže v sousedním městě San Pedro Yarguera, na kterých pěstují tabákové listy pro vlastní potřebu továrny. Tabák pěstovaný v této oblasti má skvělou kvalitu, díky vhodným půdním a klimatickým podmínkám. Juan Bueso také vzpomíná, jak jeho strýček Jorge, poprvé dovezl kubánská tabáková semena do této oblasti v 60. letech 20. století, kdy byla založena továrna Tabacos Hondureňos. Ta se později stala továrnou Flor de Copán. Po několika akvizicích se továrna stala základnou firmy Altadis v Hondurasu. Samotné doutníky jako značka Flor de Copan byly poprvé uvedeny na trh roku 1999 na veletrhu v Las Vegas, s cílem zaujmout sofistikovanější kuřáky doutníků. Jde o kombinaci ekvádorského tabáku typu Connecticut, ze kterého je zhotoven krycí list. Náplň obsahuje honduraské a nikaragujské tabákové listy dodávající tomuto chuťově plnému doutníku špetku čokolády a koření. Vázací list je zhotoven z honduraského listu Cubanito vypěstovaného z kubánských semen. Výsledkem je plný doutník robustní chutě. Doutníky Flor de Copan jsou oblíbené právě pro svou charakteristickou plnou chuť a svou konstrukcí jsou postaveny pro ty milovníky doutníků, kteří často holdují doutníkům kubánského typu.

Svým vzhledem a typickou chutí je mají v oblibě nejen v Americe, ale i v Evropě, zejména pak v Německu. Na našem trhu najdeme všechny dostupné tvary, od největších velikostí, jako je monarchs, tak i menší velikosti jako je robusto, corona. Oblíbeným tvarem je také short robusto nebo gorditas. V prodeji najdeme luxusnější balení po třech různých tvarech nebo před Vánocemi lze zakoupit balení doutníků přímo zabalené do humidoru s Mayskými motivy. Etikety na krabicích i krabičkách mají ve znaku právě motiv Mayského náčelníka, kouřícího doutníkový smotek. Nechte se inspirovat starou Mayskou kulturou i ve výběru doutníku. Právě chuťově plnější doutníky Flor de Copan jsou předstupem k silnějším doutníkům kubánským. Více informací najdete na stránkách českého distributora těchto doutníků, a to na www.mostex.cz. Chuťově plné doutníky Flor de Copan vás určitě nezklamou.
Text: Michaela Koláčková
Foto: Rostislav Čuřík

Jak nejlépe vychutnat doutník

Posted by cigarmagcz | Posted in Doutníková etiketa | Posted on 26-06-2012

Zní to jednoduše, že? No, to záleží na úhlu pohledu. Chuť (smysl) je definována jako „forma přímé chemorecepce a je jedním z pěti základních smyslů.  Tím nám dává schopnost rozpoznat chuti látek jako je jídlo, určité minerály, nebo jedy.“ Ale když se k chuti přidá čich… to je způsob, kterým mozek vnímá různé příchutě. Takže zde opravdu mluvíme o dvou smyslech: chuť a čich. Ale odtud dále je shrneme do jednoho názvu „chuť“, dobře?

Je zde dva a půl způsobu, kterak degustovat doutník. Ano, přesně dva a půl. U prvního způsobu se používá jazyk (chuť). U druhého nosní dutiny (čich) a půltý způsob je dochuť (jako u vína). Udělat si čas na uvědomění si všech svých „ochutnávacích nástrojů“ vám pomůže lépe si doutníky vychutnat.

 

Jazyk

Takže začněme s jazykem. Jazyk je, dle mého, docela limitovaný. Dokáže rozpoznat pouze sladké, kyselé, slané, hořké a umami ( podle posledních výzkumů však má i speciální chuťové pohárky, které reagují na„vápníkové“ a „tučné“ ). Rozeberme si nyní jednu chuť po druhé.

Hořká – Obvykle se používá k popisu něčeho nepříjemného ( hořká chuť je pro náš mozek nepříjemná, protože mnoho jedů má hořkou chuť ), ale v kombinaci s jinými příchutěmi je velice příjemná. Příchutě, které mohou spadat pod hořké jsou: káva, čokoláda a některé citrusy.

Kyselá – Je stejně, jako hořká našemu mozku nepříjemná ( kyselá chuť hlásí mozku přítomnost kyselin ). Doutníky většinou nedisponují chutí, která by aktivovala chuťové pohárky detekující kyselost, ale nesprávně skladované doutníky mohou chutnat nakysle.

Sladká – Je považována za příjemný chuťový vjem ( protože cukr je zdroj energie, tak jej mozek rozpoznává jako příjemný ). Ale vzhledem k tomu, že musí být aktivovány dvě varianty chuťových receptorů aby jazyk poznal sladkou chuť, při kouření doutníků se tak tato chuť vyskytuje zřídka. Pokud tedy není cukr přidán na špičku doutníku uměle.

Slaná – Je aktivována přítomností sodíku nebo jiného alkalického kovu ( pro mozek je slané příjemnou chutí, protože značí přítomnost minerálních látek ). Pro zajímavost – slaná příchuť je velice vyzdvihována u kubánských doutníků přičemž kubánská půda má vysokou koncentraci lithia ( alkalický kov blízký sodíku ). Kdo by si pomyslel, že je v doutnících tolik vědy?

Umami – Je slovo z japonštiny, které znamená „chutný“ nebo „lahodný“. Receptory této chuti jsou aktivovány přítomností aminokyselin a jejich solí. V podstatě jde o věci s vysokým obsahem proteinů ( bílkovin ) jako je maso nebo sýry ( pro mozek je tato chuť příjemná, protože proteiny jsou základním stavebním materiálem všech živých organismů ).

A to je vše, co jazyk umí? No, ne tak úplně. Jazyk dokáže, mimo jiné, rozpoznat například teplotu a další fyzikální vlastnosti substance  – což je také velice užitečné při degustování doutníků.

Jsou zde také lidé, kteří chutě vnímají daleko intenzivněji, než průměrní lidé ( v angličtině označovaní slovem Supertaster). Jednoduše řečeno to je proto, že mají na jazyku víc chuťových pohárků, než průměrný člověk. Nejvíce těchto lidí se vyskytuje v Latinské Americe ( překvapivě ), Asii a Africe. Pouze 25% Evropanů se může pochlubit tím, že jsou „supertaster“.

Zda je člověk supertaster se dá poznat i podle toho, co mu chutná. Tito lidé jsou většinou citlivější na hořké, takže nemají rádi černou kávu, čerstvou brokolici nebo grep. Také jsou citliví na obsah tuku, který je jim nepříjemný. Proto lidé s větším počtem chuťových pohárků tolik netrpí nadváhou a s ní spojenými nemocemi.

 

 

 

 

Nosní dutiny

Nyní se přesuňme k nosním dutinám, nosu a čichu. Čich přispívá k našemu vnímání chuti. Náš jazyk dokáže rozpoznat 5 (7) odlišných kvalit, čichový systém jich dokáže rozpoznat stovky.  Takže když kouříte doutník, měli byste ho cítit, správně? Doutník můžete cítit skrz dým ve vzduchu, ale to je samotné aroma, které nikterak nepřispívá chuti. Také můžete doutník cítit, když máte dým v ústech. Ale abyste ho OPRAVDU cítili, musíte dým exhalovat skrz nos tím, že dým přepustíte z dutiny ústní do dutiny nosní a pak nosem ven. Někdy se tento způsob nazývá Retrohalace. Pokud jste tento způsob nikdy nepoužili, pak se okrádáte o spoustu chutí a komplexnosti. Některé doutníky Vám tak vůbec nemusely dávat smysl. TOTO je způsob, jak kouřit doutník.

 

Dochuť

Dochuť je další část ve vychutnávání doutníku. Dochuť ( nebo také konec, koncovka či ocas ) je perzistence chuti dlouho po tom, co substance opustila chuťové receptory. Co se doutníků týče, dochuť by měla být příjemná a čím déle zůstane, tím lépe. Z nějakých důvodů jsou některé chuti v konci výraznější, než jiné, jako například káva, kakao a lékořice.

Zde je několik dalších důležitých fakt, poznatků a doporučení ohledně degustování doutníků:

-          Žádný doutník nechutná dvěma lidem úplně stejně.

-          Krycí list dává většině doutníků chuť. Rozsah podílu chuti je 20–80%.

-          To, co pijete, může ovlivnit chutě a intenzitu toho, co kouříte. Pokud kouříte nějaký doutník poprvé, je dobré k němu pít čistou vodu, abyste měli chutě nezkreslené.

-          Pokud kouříte více doutníků, zkuste se napít jablečného džusu mezi jednotlivými doutníky, abyste si vyčistili chuťové pohárky.

-          Pokud kouříte více doutníků, začněte od toho nejjemnějšího.

-          Snažte se nepřepálit si chuť. Kouřením jen silných a výrazných doutníků vám znesnadní kouření a vychutnání si těch slabších a jemnějších.

-          Doutníkové aroma (inhalované nosem) může mít jiné kvality než exhalované (retrohalované skrze nos)

-          Nikdy nekuřte doutník, když máte rýmu. Nepůjde vám exhalovat nosem, a pokud ano, bude to pro vás spíše nepříjemné.

-          Před doutníkem nikdy nejezte ostrá nebo jinak výrazná jídla a nepijte příliš horké nebo naopak ledové nápoje. Také vyčištěním zubů, nebo použitím ústní vody byste se připravili o chuť a tím i o požitek z doutníku.

Závěrem tedy připomeňme, že k opravdovému „ochutnání“ doutníku využíváme jak chuťové receptory na jazyku a v ústní dutině, tak receptory v dutinách nosních a dochuť. Vlastně je to funkce smyslových orgánů a čas. Takže se v klidu usaďte, relaxujte a zkuste si vychutnat doutník – možná poprvé doopravdy.

Text: Marek Opálka

Copy Protected by Chetans WP-Copyprotect.